![česká verze webu česká verze webu [Alt+C]](./www.cso.cz/wpimages/cz2.gif)
![Switch to english version Switch to english version [Alt+E]](./www.cso.cz/wpimages/uk2.gif)


Kategorie:
- ČSO/BirdLife
- Akce a kampaně
- Ochrana ptáků
- Věda a výzkum
- Infocentrum
- Podpořte ČSO
Kontakty:
E-mail: cso
Adresa:
Na Bělidle 34
150 00 Praha 5-Smíchov
tel: 777 330 355
NEPOSÍLAT SMS!
dat. schránka: 3xfm2f9
hlavní účet:
1922224339/0800
transparentní účet: 2800277111/2010
Kancelář na mapě
- O ptactvu
- Pomoc ptákům
- Stránky pro děti
- Nabízíme
Článek: Ornitologický kurz v Orlickém Záhoří byl výživný
Není důležité, kolikátý to byl ročník a kolik jej za ten čas absolvovalo lidí, pro mě ne. Nejsem organizátorem, i když elán, ten školitelům mohu závidět.
Pozvali mne, abych promluvil o slavících, o specializaci a ukázal, jak i s jediným ptačím druhem může být skvěle a vystačit po celý život. K slovům jsem nachystal obrazový doprovod, to abych byl uvěřitelnější a abych na některý z pětatřiceti slavičích roků snad nezapomněl.
Účastníci letošního kurzu ornitologie v Orlickém Záhoří. Foto: Pavel Kverek
Ornitologický tábor byl připravený, program pestrý, vycházky za odchyty i poslechem ptáků poměrně náročné. Ale vzrušující a ten z účastníků, kdo neměl ještě zkušenost s podobným, musel žasnout. Tak to mladí organizátoři uchopili! Noc pod jejich moderováním začala být k posluchačům pojednou srozumitelnější, chřástali, cvrčilky i koncerty hmyzu. A za dne běžely odchyty jiné. A nejen pohled do ptačího peří pro mnohé prvně opravdu z blízka a technika kroužkování, mluvilo se též o mapování v terénu i o tom, jak které druhy rozpoznat.
Orlické Záhoří je bezesporu perlou mezi krajinami a nápad pozvat zájemce právě sem byl trefou do černého. Zázemí ubytovny se zajištěnou stravou, noční posezení u ohně, lidé podobní sobě zájmem ze všech koutů republiky.
Znám ta místa z časů, kdy jsme v nich hledali pelichajícího slavíka tmavého, chyceného a okroužkovaného týden před tím. Prohrál jsem tehdy, ale po týdnu se vrátil znovu. To abych prohrál zas a definitivně. Ptáka jsem neobjevil. Za tu krátkou chvíli si mne ovšem mladá a v meandrech dosud klidná Divoká Orlice naklonila tak, že možnost vrátit se jsem přijal s chutí. A mohu jen litovat, že za našich časů nebyly příležitosti ornitologicky podobně „bohatnout“ a zároveň držet týmu nadšenců palce. Odjížděl jsem s pocitem, že naše ornitologie nemusí mít strach o nové pokračovatele. A budou-li podobni těm ze Záhoří, budou vzdělanými.
Poděkování patří Mílovi a Kamilovi Hromádkovým, Kubovi Hlaváčkovi, Luďkovi Petrilákovi, Martinovi Vlkovi a všem, kteří si k setkání našli čas. Mílovi Hromádkovi pak ještě zvlášť za průvodcovství po krajině, kterou má rád a rozumí jí. I za to, že jsme mohli zavzpomínat.
Pavel Kverek