Česká společnost ornitologická

V souvislosti se šumavskou kauzou se objevuje řada nevědomky či úmyslně zavádějících informací. Alespoň k některým z nich se postupně budeme snažit přinést odborně podložené argumenty.

Českobudějovický deník, 1. srpna 2011

Ing. Ivo Vicena obviňuje Hnutí Duha ze zničení prostředí pro tetřeva a ornitology, že k tomu po léta mlčeli. Konstatuje mimo jiné, že „Je podivné, že tito „odborníci” celých 12 let mlčeli, když kůrovec velkoplošně ničil rozsáhlé plochy lesa přímo na Smrčině i v sousední Trojmezenské hornatině, při čemž tyto lesy vytvářely po staletí životní prostředí pro život tetřeva. Tetřev jako kurovitý pták zde skutečně žil.“

Jaká je skutečnost? Ornitologové situaci ptactva na Šumavě soustavně monitorují, takže mohou potvrdit, že tetřev v uvedených lokalitách žije a v posledních letech dokonce zvyšuje svou početnost. Vznikly tu dvě nové jádrové lokality s 10-15 a 20-30 tetřevy. Jak je to tedy možné, když podle ing. Viceny mají zničené prostředí? Jde jen o pouhou neznalost či o snahu diskreditovat ekologická sdružení a přírodovědce i za cenu nepravdivých informací?

Ornitologové nemlčí, avšak jejich poznatky o tetřevovi na Šumavě a návrhy na zlepšení jeho ochrany Správa NP a CHKO Šumava dostatečně nevyužívá. V současné době to platí zejména pro realizaci opatření proti kůrovci v klíčových lokalitách (např. Smrčina). ČSO navrhuje zhodnotit perspektivu tetřeva na Šumavě a následně připravit odpovídající plán péče o tento druh. K tomu nabízí své odborné kapacity.

Podrobnější informace o tetřevovi na Šumavě zájemci naleznou v publikaci Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007 (Hora et al. 2010), kde jsou rovněž odkazy na další zdroje informací.

Tisková zpráva „Česko-rakouská dohoda výrazně pomohla zastavit šíření kůrovce na obou stranách hranice“ (31. 8. 2011, Pavel Pechoušek, Správa NP a CHKO Šumava)

V tiskové zprávě se mimo jiné tvrdí, že zásahy proti kůrovci podél hranice s Rakouskem od Trojmezné po Zvonkovou byly šetrné k přírodě a v souladu s požadavky ochrany přírody.

Podle Dr. Jana Hory, který v letošním roce provedl ornitologický výzkum (sčítání na bodech) komplexu Smrčina - Hraničník - Studničná, Správa NP a CHKO Šumava veřejnost neinformuje objektivně. Zásahy šetrné a v souladu s požadavky ochrany nebyly a J. Hora je přesvědčen, že byly dokonce v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny. Proto již 31. července upozornil vedení Správy NP a CHKO Šumava na nedostatečnou ochranu ptačích druhů i horské smrčiny, ale reakce se však dosud nedočkal. Upozornění rovněž zaslal na Ministerstvo životního prostředí a Českou inspekci ŽP.

Dohoda o spolupráci v oblasti ochrany lesa proti šíření lýkožrouta smrkového přes hranice států na území Šumavy mezi Ministerstvem životního prostředí České republiky a Spolkovým ministerstvem zemědělství, lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství Rakouské republiky byla podepsána dne 13. října 2009 ve Vídni (Sbírka mezinárodních smluv č. 21/2010). Na jejím základě se v národním parku mezi Trojmeznou a Zvonkovou provádějí opatření proti kůrovci do vzdálenosti 500 m od státní hranice (před rokem 2011 to bylo do 200 m). Dohoda mimo jiné zdůrazňuje, že opatření budou zohledňovat cíle národní parku, evropsky významné lokality a ptačí oblasti a že budou respektovány příslušné vnitrostátní právní předpisy, právní předpisy Evropského společenství a mezinárodní závazky. Jan Hora však konstatuje, že cíle ptačí oblasti zohledněny dostatečně nebyly a zásahy proběhly v rozporu s právními předpisy. Na základě podnětu ČSO a Hnutí Duha Česká inspekce ŽP ve snaze snížit rušení (zejména tetřevů v době hnízdění a vyvádění mláďat) nařídila ukončit zahájené kácení kůrovcových stromů a místo něho použít metodu loupání nastojato. Správa NP a CHKO Šumava však nebyla dostatečně připravena, takže až na poslední chvíli bylo na poměrně malém prostoru nasazeno naráz několik desítek osob a tím snaha o omezení rušení přišla zcela vniveč.

Počet názorů: 0

Reakce čtenářů