![česká verze webu česká verze webu [Alt+C]](./www.cso.cz/wpimages/cz2.gif)
![Switch to english version Switch to english version [Alt+E]](./www.cso.cz/wpimages/uk2.gif)


Kategorie:
- ČSO/BirdLife
- Akce a kampaně
- Ochrana ptáků
- Věda a výzkum
- Infocentrum
- Podpořte ČSO
Kontakty:
E-mail: cso
Adresa:
Na Bělidle 34
150 00 Praha 5-Smíchov
tel: 777 330 355
NEPOSÍLAT SMS!
dat. schránka: 3xfm2f9
hlavní účet:
1922224339/0800
transparentní účet: 2800277111/2010
Kancelář na mapě
- O ptactvu
- Pomoc ptákům
- Stránky pro děti
- Nabízíme
Článek: Dutinoví ptáci v lesích
Za dutinové neboli doupné druhy považujeme ty, které hnízdí v dutinách. Nejčastěji se jedná o dutiny stromové. Jen někteří ptáci si však dokáží dutinu sami vytesat, a proto řada z nich zůstává odkázána na výskyt doupných stromů. Nedostatek takových stromů v dnešních lesích se snažíme nahrazovat budkami, což však pro některé druhy není dostačující.
Přehled lesních dutinových druhů ptáků hnízdících v ČR
Holub doupňák (Columba oenas)
Puštík obecný (Strix aluco)
Puštík bělavý (Strix uralensis)
Sýc rousný (Aegolius funereus)
Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum)
Datel černý (Dryocopus martius)
Datlík tříprstý (Picoides tridactylus)
Strakapoud velký (Dendrocopos major)
Strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus)
Strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos)
Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius)
Strakapoud malý (Dendrocopos minor)
Žluna šedá (Picus canus)
Žluna zelená (Picus viridis)
Krutihlav obecný (Jynx torquilla)
Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus)
Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis)
Lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca)
Sýkora koňadra (Parus major)
Sýkora modřinka (Parus caeruleus)
Sýkora uhelníček (Parus ater)
Sýkora parukářka (Parus cristatus)
Sýkora babka (Parus palustris)
Sýkora lužní (Parus montanus)
Brhlík lesní (Sitta europaea)
Kavka obecná (Corvus monedula)
Holub doupňák
Typickým hnízdištěm holuba doupňáka jsou staré bučiny s dutinami datla černého - foto Daniel Stejskal
Sova byla zvolena symbolem moudrosti snad proto, že má velké oči olemované peřím jako brýlemi. Pro noční lov postačí sovám světlo hvězd a díky velmi citlivému sluchu mohou lovit dokonce i za úplné tmy. Sovy jsou význačnými predátory drobných hlodavců.
K dutinovým druhům lesních sov patří v současnoti ubývající puštík obecný (Strix aluco) - foto Dušan Boucný
Zbarvení puštíka obecného (Strix aluco) je velmi variabilní, a to z různých odstínů hnědé či šedé - foto Jan Kuchynka
Naopak potěšitelně vzrůstají populace sýce rousného a kulíška nejmenšího, kteří se postupně šíří z hor i do nižších poloh.
Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) - foto Filip Hruška
Sýc rousný (Aegolius funereus) - foto Pavel Koubek
Nejvzácnější je u nás puštík bělavý (Strix uralensis), který hnízdí jen na Šumavě a v Beskydech.
Šplhavci si tesají hnízdní dutinu sami, ale i k tomu potřebují staré stromy. Živí se převážně hmyzem pod kůrou, larvami a mravenci, za což bývají uváděni jako příklad biologické ochrany.
Největší z našich šplhavců je datel černý (Dryocopus martius), který obývá rozsáhlejší lesy všech typů - foto Vojtěch Sládeček
Staré pralesní listnaté porosty vyšších poloh vyhledává strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), který je u nás nejvzácnějším šplhavcem.
Nejběžnějším šplhavcem je strakapoud velký (Dendrocopos major) - foto Petr Tichý
Nižší polohy lužních lesů a doubrav jsou typické pro strakapouda prostředního (Dendrocopos medius) - foto Jan Kuchynka
Strakapoud malý (Dendrocopos minor) dokáže šplhat i po dřevnatějících bylinných stoncích - foto Tomáš Bělka
Nejen v lesích žijí žluny - žluna zelená a šedá.
Samec žluny zelené (Picus viridis) má červené temeno a červený vous - foto Helena Kuchynková
Samice žluny zelené (Picus viridis) má červené temeno a černý vous - foto Zdeněk Tunka
Samec žluny šedé (Picus canus) má červenou skvrnu na čele - foto Petr Šaj
Samice žluny šedé (Picus canus) - foto Petr Tichý
Spíše v otevřené krajině, ale i na okraji lesů, se setkáme s naším jediným tažným šplhavcem, krutihlavem.
Krutihlav obecný (Jynx torquilla) si oproti ostatním šplhavcům nedlabe svoji dutinu - foto Václav Křivan
Rehek zahradní
V listnatých a smíšených lesích se vyskytuje rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), který může hnízdit nejen v dutinách, ale spokojí se i s polodutinou - foto Vít Liška
Brhlík šplhá obratně po kmenech a větvích stromů i hlavou dolů. Původní vletový otvor dutiny si vyzdívkou z hlíny dovedně přizpůsobí velikosti těla - foto Petr Tichý
U nás hnízdí 6 druhů sýkor - všechny v dutinách. Nejběžnější jsou sýkory koňadra a modřinka. Pro jehličnaté lesy jsou charakteristické sýkory uhelníček a parukářka. Navzájem velmi podobné jsou sýkora lužní a babka. Sýkora lužní je jedním z mála nešplhavců, který si dokáže sám vydlabat hnízdní dutinu, avšak jen ve ztrouchnivělých částech stromu.
Sýkora koňadra (Parus major) - foto Václav Křivan
Sýkora modřinka (Parus caeruleus) - foto Lubomír Dajč
Sýkora uhelníček (Parus ater) - foto Václav Křivan
Sýkora parukářka (Parus cristatus) - foto Petr Šaj
Sýkora babka (Parus palustris) - foto Václav Křivan
Sýkora lužní (Parus montanus) - foto Lubomír Hlásek
Lejsek bělokrký a lejsek černohlavý hnízdí v dutinách. Jejich vejce jsou čistě modrozelená. Ve starých bukových porostech hnízdí lejsek malý. Zato s lejskem šedým se setkáme i ve městech. Oběma postačí ke hnízdění polodutiny, kam snášejí bílá rezavě skvrnitá vejce.
Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) - foto Jan Kuchynka
Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) - foto Petr Šaj
Lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca) - foto Jiří Bohdal
Lejsek malý (Ficedula parva) - foto Petr Mückstein
Lejsek šedý (Muscicapa striata) - foto Petr Tichý
Kavka hnízdí často v koloniích. Kolonie ve stromových dutinách jsou však na Vysočině již minulostí. Dnes zde hnízdí výhradně na budovách. Budou mít kavky někdy v lesích dostatek dutin, aby se tam mohly vrátit?
Kavka obecná (Corvus monedula) - foto Zdeněk Tunka
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině
Projekt na ochranu doupných a odumřelých stromů v lesích podporují
Lesy České republiky, s. p.